První setkávání s bigbítem.

1. března 2011 v 20:48 | čuchoň
Zkouška.
Musel to bejt nějakej 66rok, holky donesly do školy film Perný den, i s promítačkou! Bylo to na základce v N.Roli, a nevím, jak to dokázaly. Po vyučování jsme si to ve třídě pustili, a od té doby jsem ho viděl nejmíň padesátkrát.
Asi ve stejném roce jsem dostal občanský průkaz, a to nebyla jen tak obyčejná událost. To byl ,, slavnostní akt".
Proběhl v novorolském kině, ještě dole ve vsi, dnes je tam autodílna. A na té akci hrála bítová skupina z K.Varů- Sirius.
To jsem viděl bíťáky prvně naživo, oni teda moc tvrdá kapela nebyli, ale hráli i nějaké svoje věci a na tu dobu to asi nebylo nejhorší. Vím, že hráli ještě dlouho potom, ale vícekrát jsem je neslyšel.
Potom jsem si vyrobil ,, rádio" , sluchátko z telefoního přístroje, připájela se tam malá dioda, kousek drátu jako anténa a hrála tam stanice na které jednou týdně pouštěl Jiří Černý, /právě slaví 75 narozeniny/, Houpačku. A tam byl občas Hendrix, Beatles, Manfred Man... Pak už jsem měl rádio doopravdický, dokonce tranzistorový. A poslouchali jsme Svobodnou Evropu. Nejlepší signál byl u novorolského kostela, rádio viselo na hromosvodu a od tří do šesti hrálo bigbeat.
Vždycky v celou začla rušička vrčet do zpráv, ale hned po nich umlkla a muzika s českým komentářem pokračovala.
Jo, tam jsem chodil se Švígou, poslouchali jsme spolu a hodnotili novinky i staré věci. Skončilo to pádem Švígy z kostelní
střechy, dobrejch sedm metrů výšky, obě ruce přeražený a bylo na čas po bigbítu.
A když se uzdravil, začali jsme jezdit po klubech, poněvadž už jsme byli velký kluci. A o těch klubech budu psát příště.
P.S. Docela bych uvítal nějakou zmínku od Varskejch harcovníků na skupinu Sirius. Byl to vůbec beat, nebo kavárenská kapela? Předem děkuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Šveska Šveska | E-mail | Web | 1. března 2011 v 23:40 | Reagovat

Pro mě je tohle pecka, chvíli jsem nevěděl co dělat, dal jsem to k nám, pro naše fanoušky, chodí jich tam na 200 denně, už jsem skoro zdráv, dej termín, například zítra má Adinka volno...Šveska a Adinka

2 Pepa Plašil Pepa Plašil | E-mail | 2. března 2011 v 2:25 | Reagovat

Siriusáci byli bráchové Štolbové.. Milan chodil o berlích, hrál saxíky a už umřel. Druhej brácha...Jirka? si nejsem jist teď, ale hrál buben a byl učitel v autoškole. Hrál s nima Bob Soukup na matadorky - jednou mi je půjčoval a na můj požadavek, jestli je v nich zvuk podobnej varhanům, odvětil, že nikoliv. kdo s nima hrál kytaru a basu už nevím.
Dioda byla germaniová tuším že označení někde kolem 1NN41...Jarda Kuril to bude vědět přesně, ale do telefonního sluchátka to nešlo, to mělo malou impedanci 27 ohm, to chtělo klasický sluchátka k rádiu, ty už měly 4 kiloohm a ty signál z vysílačky Stará Role (ať se do západního Německa propadnu - 1520 kHz) tou diodou usměrněný již braly. Krystalka se tomu hárdvéru říkalo. My jsme spíše poslouchali prokletou střední vlnu 208 m - Radio Luxembourg Your Station Of The Stars London W1 (dabljů uan). Na to musel bejt tranzistorák - měl jsem kliku, sehnal jsem ho použitý za 200 Kčs, Crown, Made in Japan a vešel se do kapsy. A byl na dvě tužkovky. Jak říkával blahé paměti deutsche kaiser Wilhelm: Gott strafe England.

3 Jirka Keller Jirka Keller | E-mail | 2. března 2011 v 10:49 | Reagovat

K Siriusu, s Milanem Štolbou jsem dlouhý roky dělal v opravně elektrospotřebičů co byla kdysi na "Dimitrovce", dneska je tam tuším banka a ulice se jmenuje jinak. Na jména muzikantů kteří se Siriusem hráli si moc nevzpomínám, mnozí z nich však měli velkou praxi ze zahraničí, kde hráli po barech a kavárnách, jeho bratr Jirka skutečně u Siriusu bubnoval. Milan byl velkej perfekcionalista, v kapele fungoval i jako kapelník, vzpomínám, když si z Německa koupil Fender Rhodes piáno, to byl tenkrát panečku inštrument, hrálo to jako bejk a ještě si pořídil tuším na zpěv bedny od Peawey, od Peawey měli i zesilovače a to bylo tenkrát taky něco, a vůbec, svýho času  měli pánové velmi slušný nástrojový vybavení. Vzpomínám jak jsme v práci společně vyráběli vysouvací stojany na ty bedny, taky si vzpomínám jak mu někdo z Ameriky poslal noty na skladby od tehdy populárních Bee Gees - Saturday Night Fever, mnozí jistě vědí a nebo pamatují že to byl svýho času hodně slavný hudební film, pak ty skladby měli hodně dlouho ve svým repertoáru. Milan Štolba se svým Siriusem byl v podstatě kavárenskou kapelou a je třeba říct kapelou na velmi slušný úrovni, i když hráli muziku, kterou jsme my zrovna dvakrát nemuseli. Milan Štolba byl snad díky svýmu zdravotnímu postižení (v dětsví prodělal obrnu) velmi nadanej muzikant. A kde všude hráli? Pokud si vzpomínám tak dlouhý léta hráli v Elitě, taky hodně a často hráli v Nároďáku, též v Puppu a nebo ve Florentině, když tam byl ještě bar (dneska je tam Kasíno). Svýho času v dobách kdy mě doma rodiče nutili chodit do tanečních (někdy v roce 1969) právě ve Florentině pamatuju, že tam Milan Štolba se svým Siriusem hrával a tenkrát s Milanem hrával i pan Gerendáš. Bohužel to že Milan umřel jsem doteďka nevěděl, to už se ke mě z Varů nedoneslo.

4 Jirka Keller Jirka Keller | E-mail | 2. března 2011 v 15:10 | Reagovat

Moje první setkání s bigbítem? No to byla docela sranda, někdy v roce 1966, o prázdninách jsem jako mnohý z Vás trávil kousek prázdnin v pionýrským táboře, což jistě víte byl prazvláštní vynález pro školní nezvedenou mládež, aby se utužovala ve sportovním duchu a duchu té tehdy nejsprávnější morálky. No naštěstí jsou ty doby dávno pryč a naštěstí v mým případě se jednalo o pionýrský tábor v Hájích nad Březovou, což je kousek od Karlových Varů, tam byla morálka celkem normální a utužování mládeže nebylo nikterak přísný, dneska tuhle lokalitu díky kolegiálnímu požehnání karlovarských magistrátních mocipánů využívá a hlavně zneužívá soudruh Stěpanov, což je sprostý gangster z bývalýho Sovětskýho svazu.
Tehdy jsme tam měli jako dozor staršího kluka, kterej jak se tehdy říkalo slušně „válel“ na kytáru a po večerech nám vždycky vyhrával pro mnohý z nás neznámý kousky, vždycky pak říkal že to či ono hrajou Beatles, jinou zase Rolling Stones, taky zmiňoval Who a co já vím co a koho ještě jmenoval, no samozřejmě jsme na to koukali s padlejma bradama, a pak alespoň já, když už jsem byl doma z prázdnin jsem se pak o tom ve škole zmínil spolužákovi Slávkovi (ten se jistě se svým komentářem přidá) a ten toho tenkrát moc nenamluvil, jen prohlásil že mi něco předvede a jednou mě vzal domů, tam zapnul velký rádio a zrovna byly jako na potvoru tři hodiny odpoledne a po chvilkovým bučení rušičky se ozval krásně čistý hlas, který uváděl že právě posloucháte stanici Svobodná Evropa, která Vám bude do šesti do večera pěkně hrát do ouška a taky dokonce na přání. No samozřejmě že se nám to muzikantský rámusení moc zamlouvalo a vlastně tehdy pro nás tenhle nový trend muziky, se nám náramně líbil. Každej den pak vždycky odpoledne když jsem přišel ze školy, hned jsem žhavil tátovo starý radio Philips a poslouchal ty pro mne libý tóny bigbítu vysílanýho Svobodnou Evropou. Tahle moje činnost neunikla bedlivým očím mých rodičů, ale tak nějak jim to nevadilo, dokonce otec vybavil svý starý rádio pořádnou anténou vytvořenou ze zvonkovýho drátu, což se samozřejmě pak projevilo i na mnohem lepší kvalitě signálu. Nicméně, to jsem ještě netušil, co mě za pár týdnů, nebo měsíců čeká.
Jednou v sobotu mi otec nařídil, abych se slušně oblíknul, že s ním půjdu do Nároďáku, že něco uvidím. Absolutně jsem netušil co se zatím skrývá a spíš jsem to bral tak, že jsem něco provedl, protože slušně se oblíknout znamenalo vzít si kalhoty s nažehlenýma pukama, košili a sako, a to pro mne navíc znamenalo že to mám asi za trest, protože tyhle úbory jsem odjakživa neměl v lásce.
Když jsem pak dorazil s otcem podivně vyšňořen dorazil do Nároďaku, byl jsem usazen na balkoně do lóže, přesně proti pódiu, a to už jsem začal tušit co se bude dít, ovšem nevěděl jsem co to pro pro mne bude znamenat. Na podiu stály podivný nástroje, vesměs to byly hranatý bedny na nich byly malý , plechový bedničky ve kterých svítily zelený magický oka (to jsem už tehdy veděl že je to elektronka), o bedny byly opřený zvláštně tvarovaný kytary a uprostřed pódia halda bubnů a na tom největším bylo napsáno The Matadors. Po chvíli přišli nějací mladíci, popadli nástroje a v tu chvíli se začal Naroďák otřásat v základech a pro mne jak se říká bylo vystaráno.
Nevím jak jsem tehdy asi tvářil, asi by stálo zato znovu to vidět a zažít, ale na ten okamžik, kdy jsem naživo uslyšel první tóny bigbítu a vlastně pocítil krásu toho nádhernýho bengálu, nikdy nezapomenu. Okamžitě jsem od té první chvíle věděl, že tohle čemu se říká bigbít, a tahle muzika, že to vše mě bude provázet celý život.
Takže to je tak trochu srandovně zpracovaný vzpomínání na doby když se psaly roky 1967 – 1968, kdy jsem nejen sám, ale i pak se svými kamarády Slávkem Holubem a také s Láďou Janíčkem, sobotu co sobotu jsme chodili do Nároďáku na bigbít a nebo do Lázní III na vždy velmi exelentní koncerty pražských Matadors. Dál to byl samozřejmě poslech českýho rádia, hlavně když se vysílala Houpačka, v žádným případě nesmělo chybět Radio Luxembourg. I my jsme se intezivně zabývali vyrobou všelijakých krystalek a jejich vylepšováním a krásným dárek pro mne vymyslela moje máti, když jednou od nějakýho rusáka koupila za dvě stovky malý tranzistorák, měl střední i krátký vlny, co si víc tenkrát přát. Přibývajícími léty to šlo pak ráz naráz, do rukou se nám dostávaly desky nejen český provenience, ale i ze zahraničí, to bylo slávy a radosti, když jsem jednou otevřel balík od příbuzných z Německa a vybalil jsem na světlo Boží elpíčko Led Zeppelin I, za pár měsíců dorazila dvojka, ale i jiný poklady, ale co budu vyprávět, však ty doby jistě taky pamatujete.
Samozřejmě že s kamarády na ty časy vzpomínáme dodnes a dodnes jsme všchni tři hudební maniaci a naše archivy ukrývají velký poklady nejen bigbítu, ale bluesový a rhytmen-bluesový muziky. Za to vše alespoň já děkuji svýmu otci.

5 Stana H (Stania) Stana H (Stania) | 2. března 2011 v 16:27 | Reagovat

Ahoj Miro
podle mne..Sirius byla kapela ktera hrala na podnikovych plesech, v Narodaku a v Elitce.
Nejak nadsena jsem z nich nebyla, hrali vice mene moderni orchestralky nez bigbeat. S Milanem Stolbou jsem pracovala jeden rok ..Oprava K.V.elektrospotrebice na Moskevske...nez jsem odjela do Kanady.
Nehral s nimi i Jirka Prochazka?

6 Stana H (Stania) Stana H (Stania) | 2. března 2011 v 17:15 | Reagovat

PRO JIRKU,
musim uznat, ze mas krasne vzpominky! Diky za to, ze se umis o ne podelit..Stana

7 handsuh handsuh | 2. března 2011 v 20:16 | Reagovat

Díky za reakce,zase jsem o něco chytřejší. Stáňo, já vím, že to nebyl ten náš pravej big beat, ale každej kdo v tý posraný době dělal někomu radost a hrál muziku by si zasloužil metál.

8 Stana H (Stania) Stana H (Stania) | 2. března 2011 v 21:52 | Reagovat

Mas 100% pravdu.

9 Jirka Keller Jirka Keller | E-mail | 3. března 2011 v 11:01 | Reagovat

PRO STANU.
Zmiňuješ Jirku Procházku, to byl taky kavárenskej muzikant, o něm by mohl vyprávět Pepa Škulavík, ten s ním léta hrával.Kapela Jirky Procházky hrávala sůj popíkovskej repertoár tak nějak na stejných pódiích jako Sirius, hráli v Elitce a často na plesech a na podobných tanečních merendách.

10 Stana H (Stania) Stana H (Stania) | 3. března 2011 v 16:05 | Reagovat

Jirka Prochazka hral hodne v Meteoru (1975). V te dobe s nim hral Tonda Zit, jeden z Crash..Taky tam zpivala Dasa. Hrali stejnou kavarenskou muziku.
Takze to bude muset rici treba Cinan..kdo hral Big Beat a kdo ne.
(S Jirkovo zenou Bohunkou jsem cvicivala dlouha leta..jako cvicitelky ZRTV K.V.)

11 Tomáš Stabenow Tomáš Stabenow | E-mail | 18. listopadu 2013 v 20:01 | Reagovat

Sirius nebyl big beat byl to pop zrovnatak jsko Metronom

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama